Controlling

Při správné implementaci controllingové koncepce a správném provádění controllingu, se projeví nastavení jak úsporami v nákladech, zpřehledněním toku „peněz“ po firmě, tak umožní odhalení slabých míst ve firemních procesech. Controlling sdružuje základní plánovací firemní procesy, jako jsou dlouhodobé (strategické) plánování, roční (krátkodobé) plánování rozčleněné do plánů měsíčních.

Strategické plánování představuje dlouhodobý základ orientace podniku. Díky němu mohou být v předstihu zjištěny a analyzovány problémy, které podnik mohou postihnout. Taktéž mohou být odhaleny i potenciály úspěchu. Vedení podniku tak dostává informace, na základě kterých je schopno včas provádět rozhodnutí, vedoucích k zajištění trvalého úspěchu.

Záměrem efektivního plánu by nemělo být jen přijímání nových záměrů a cílů, ale také zkoumání opodstatněnosti a racionálnosti záměrů a cílů již dříve stanovených. Za pomoci operativního vývoje by tak mělo docházet k aktualizaci strategie firmy.

Balanced Scorecard je aplikovanou metodou řízení, jejímž smyslem je permanentní vyhodnocování skutečného průběhu podnikatelského procesu se žádoucím stavem. Analýza těchto odchylek podle příčin vzniku a odpovědnosti je těžištěm celého systému.

BSC je nástrojem umožňujícím kontrolu na celkovým směřování firmy a jejím rozvojem nejen z pohledu účetního, finančního, ale i zákaznického, procesů interního zlepšování a učení se a růstu. Tyto pohledy umožňují včasné odhalení blížícího se problému. Zároveň lze BCS použít při definici vize a na ní navazující strategii.

CONTROLLING

Definovat controlling je vzhledem k relativnímu mládí tohoto pojmu a neustálému vývoji na základě změn doby, požadavků a podmínek velmi těžké, zejména pro mnoho možností jeho definice, proto Vám rád tento pojem alespoň ve stručnosti představil a seznámil Vás s tím co to vlastně „controlling“ je. Pro názornost uvedu několik definic, které dobře vystihují mnohostrannost tohoto systému řízení :

Controlling je nástroj řízení, který má za úkol koordinaci plánování, kontroly a zajištění informační datové základny tak, aby se působilo na zlepšení podnikových výsledů.

Controlling je systém pravidel, který napomáhá dosažení podnikových cílů, zabraňuje překvapení a včas rozsvěcuje červenou, když se objeví nebezpečí vyžadující příslušná opatření

Controlling je nástroj řízení přesahující řadu funkcí, který podporuje podnikový proces rozhodování a řízení prostřednictvím cílově orientovaného zpracování informací.

Controlling je doplněním dosavadního řízení, tj. určitým vyplněním mezer, které v tomto řízení jsou, čímž se dotvoří ucelenost řídícího systému.

Controlling je speciální nástroj řízení, který překračuje oblasti jednotlivých řídících funkcí a tak překonává jejich relativní omezenost - nejde tedy jen o vyplňování mezer, ale o posunutí ekonomického řízení na vyšší úroveň, z níž je celý systém řízení přehledný a tudíž lépe zvládnutelný.

Controlling je nový název pro ucelený a metodicky dobře vybudovaný systém řízení, a to převážně hodnotového, tj. ekonomického řízení, i když technické přístupy, jako je hledání nových technických řešení výrobků a jejich nové výrobní technologie včetně nových materiálů, jsou také předmětem jeho zájmu, pokud ovšem přinesou ekonomický efekt.

Controlling nejen zobrazuje situace pomocí dat, ale také vytváří spojení: mezi strategickou a operativní úrovní vedení podniku, mezi minulostí a budoucností a mezi jednotlivými funkčními oblastmi.

Controlling je nástroj řízení orientovaný na budoucnost. Minulost už nelze změnit, controlling se o ni zajímá jen proto, aby se z ní učil a mohl zjišťovat příčiny chybného vývoje.

U controllingu je velmi důležité jeho členění na strategický a operativní. Kde strategický controlling je zaměřen na strategickou filozofii podniku, která formuluje strategické cíle orientované na dlouhodobou prosperitu.

Operativní controlling se zabývá hlavně vypracováním podkladů pro dílčí plánování, permanentním porovnáváním stavu a korekcí vzniklých odchylek, vyhodnocováním navrhovaných změn a opatření a sledováním jejich úspěšnosti atd.

Controlling můžeme též dělit dle procesů v podniku, např. controlling projektů, obchodu a nákupu, výroby apod.

Funkce controllingu :

  • - zjištění aktuálního stavu (analýza)
  • - prognózování
  • - stanovení cílů
  • - plánování a rozpočtování
  • - kontrola a zjišťování odchylek od plánu
  • - zjištění příčin odchylek a navrhování opatření k jejich odstranění
  • - stanovení nových cílů
  • - reporting a jeho zdokonalování


Controlling se zaměřuje oblast své působnosti zejména na :
  • - cíle
  • - slabá místa
  • - procesy
  • - neustálé porovnávání skutečnosti a plánu
  • - budoucnost
  • - růst produktivity, rentability, inovací, kvalifikace, finančních zdrojů v souladu s růstem výkonů, udržení podílu na trhu či udržení likvidity a solventnosti.

Strategický controlling pomocí metody Balanced Scorecard

Pro úspěšnou implementaci podnikové strategie nestačí definovat obecné cíle často pouze finančního charakteru, byť splňují podmínky konzistence, reálnosti, splnitelnosti atd. Pro každou společnost, která usiluje o dlouhodobou konkurenceschopnost, je nezbytné zavést strategický systém měření výkonnosti podniku. Pro tyto účely doporučujeme metodu Balanced Scorecard (BSC).

Měřících vlastností BSC se používá k realizaci kritických manažerských procesů:
  • k vyjasnění a převedení vize a strategie do konkrétních cílů,
  • ke komunikaci a propojení strategických plánů a měřítek,
  • k plánování a stanovení cílů a sladění strategických iniciativ,
  • ke zdokonalení strategické zpětné vazby a procesu učení se.
V rámci implementace BSC nabízíme:
  • Definici a tvorbu souboru CSF,
  • Tvorbu a definici KRI s vazbou na CSF,
  • Tvorbu a definici KPI s vazbou na KRI,
  • Tvorbu a definici PI s vazbou na KPI,
  • Tvorbu KRI,KPI a PI mapy s vyznačením síly vazeb a kauzality,
  • Tvorbu a implementaci kontrolních dashboardů,
  • Implementaci BSC metody s vazbou na kontrolní a odměňovací systém.

Slovníček pojmů:

CSF (Critical Success Factor) – kritické faktory úspěchu (soubor činností podmiňujících dosažení vize),

KRI (Key Result Indicator) – Klíčový ukazatel výsledku (především finančních – na úrovni kontrolních orgánů, jako je valná hromada akcionářů, dozorčí rada…),

KPI (Key Performance Indicator) – klíčový ukazatel výkonu (především hybných faktorů, např. aktivit – na úrovni vrcholového vedení společnosti),

PI (Performance Indicator) – Ukazatel výkonu (především zvolených aktivit na úrovni vedoucích jednotlivých oddělení)

REALIZAČNÍ KROKY

OBSAH A CÍLE METODY BSC

IFRS

IFRS vydává Rada pro mezinárodní účetní standardy a jsou používány v mnoha zemích světa. Více než 80 zemí požaduje pro společnosti kotované na burze, aby splňovaly tyto standardy. V mnoha zemích musí IFRS standardy dodržovat i další zákonem stanovené společnosti, přestože nejsou jejich akcie obchodovatelné na burze.

V Evropské unii musí všechny společnosti, které jsou kotované na veřejně obchodovaných burzách Evropské unie, od roku 2005 povinně vykazovat účetní výkazy v souladu se standardy IAS/IFRS. Mimo evropskou unii používají IFRS společnosti např. v Rusku, Austrálii, Hongkongu nebo Singapuru. Do roku 2001 byly vydávány standardy IAS a od roku 2001 standardy IFRS, které nahrazují dřívější IAS standardy.

V IFRS jsou použité dva hlavní předpoklady:
  • akruální báze – všechny transakce jsou zachyceny v období, ve kterém se udály, přestože např. finanční příjem (úhrada faktury) bude realizována v následujícím období
  • kontinuita – společnost bude pokračovat i v dohledné budoucnosti a nemá tedy v úmyslu omezit či zrušit své podnikatelské činnosti

Čtyřmi charakteristickými znaky účetní závěrky jsou dle IFRS srozumitelnost, relevance, spolehlivost a srovnatelnost. Základními prvky uvedené v koncepčním rámci IFRS jsou aktiva (výsledek minulých událostí, z nichž se očekává budoucí ekonomický prospěch společnosti), závazek (současná povinnost společnosti, která bude mít v budoucnosti za následek odliv finančních prostředků ze společnosti), vlastní kapitál (tj. zbytkový podíl na aktivech společnosti po odečtení všech jeho závazků, je známý také jako vlastní kapitál), výnosy (zvýšení ekonomického prospěchu během účetního období, které se projevilo přírůstkem nebo zvýšením užitečnosti aktiv nebo snížením závazků, výnosy vedou ke zvýšení vlastního kapitálu), náklady (snížení ekonomických přínosů v průběhu účetního období, které se projevilo úbytkem nebo snížením užitečnosti aktiv nebo zvýšením závazků, náklady vedou ke snížení vlastního kapitálu).

Účetní závěrka podle IFRS musí obsahovat:
  • rozvahu
  • výkaz zisku a ztrát
  • výkaz změn vlastního kapitálu (SOCE) nebo výkaz uznaných výnosů nebo nákladů (SORIE)
  • výkaz o peněžních tocích
  • poznámky, shrnutí a vysvětlení významných účetních zásad

US GAAP

US GAAP jsou pravidla používaná v USA pro řadu společností (nejenom veřejně obchodovaných na burze). Historie sahá k roku 1929 a krachu na burze v New Yorku, kdy bylo potřeba vytvořit pravidla na jednotný systém účetnictví. Od roku 1972 tvoří vyhlášky US GAAP výbor Financial Accounting Standards Board (FASB). Společnosti mají při vedení účetnictví značnou volnost. Pravidla zahrnují platný účetní rámec, účetně-právní předpisy, pravidla a účetní standardy. Protože USA jsou zemí se zvykovým právem, tak zákonem nejsou přímo direktivně stanoveny účetní postupy. US GAAP se poněkud liší od IFRS.

Dle US GAAP by finanční zprávy měly poskytovat informace, které jsou důležité pro akcionáře, potenciální investory a věřitele. Finanční výkazy tak mají poskytnout informace, které umožní rozhodnutí o investicích nebo poskytnutí úvěru (využijte náš srovnávač úvěrů), dále ohodnotí budoucí peněžní toky a zobrazí stav majetku a závazků. Čtyřmi charakteristickými zásadami jsou dle US GAAP: zásada objektivity, zásada významnosti, zásada konzistence a zásada obezřetnosti.

Vyhlášky tvořící US GAAP dodržují všeobecné uznávané zásady: historické hodnoty (tj. všechny účetní případy se účtují na základní pořizovacích cen), uznávání tržeb (tj. dodržování akruálního principu, uznání výnosu bez ohledu na inkaso dané částky – obdobné s IFRS), uznání nákladů (náklady jsou uznatelné pouze v období, kdy byl uznán výnos a musí s daným výnosem souviset) úplné informace (tj. finanční výkazy musí obsahovat dostatečné informace k umožnění rozhodnutí uživatelů těchto výkazů). Pro dosažení základních cílů o kvalitě finančních výkazů má US GAAP čtyři základní předpoklady: příjmy a výdaje jsou odděleny od osobních výdajů, trvání společnosti na dobu neurčitou, jednotkou záznamu je nominální hodnota amerického dolaru a hospodaření činnosti společnosti lze rozdělit do jednotlivých časových období.

Oceňování podniků

  • podniků
  • movitého majetku,
  • strojů a výrobních zařízení,
  • technologických celků
  • automobilů

Znalecký posudek je nutný podle současných předpisů k celé řadě úkonu.
Vyžadují jej:

  • daňové zákony (např. daň z převodu nemovitostí)
  • obchodní zákoník při zakládání společnosti (založení společnosti nepeněžitým vkladem) nebo při převodech mezi spřízněnými osobami (§ 196a ObchZ)
  • zákon o přeměnách (např. ocenění při fúzích, rozděleních)

Zpracování znaleckého posudku je potřeba také v některých případech při převodech akcií či obchodních podílů, i když to nevyžaduje zákon jako pohled nezávislého odborníka.

Dlouhodobě spolupracujeme se zkušenými znalci a znaleckým ústavem, kdy se spolupodílíme na zpracování znaleckých posudků svými zkušenostmi v oblasti daní, účetnictví a obchodního práva.

Výsledkem jsou propracované posudky, které obstojí i při případných kontrolách ze strany finančních úřadů či soudů.

Pokud klient s námi při zpracování posudku dobře spolupracuje, jsme schopni zajistit zpracování posudku ve velmi krátkém čase.

Cena za zpracování posudku je značně individuální a je závislá na rozsahu prací a připravenosti podkladů.

Forenzní účetnictví

Interní audit

Finanční analýzy

Krizové řízení

Účetní metodika

Poradenství